Přinášíme Vám třetí, předposlední část naší minisérie zaměřené na Pankration. Krátce se zmínime o stravě válečníků a poté se zaměříme na slavné osobnosti jenž jsou spjaté s tímto bojovým uměním.
Strava bojovníků Pankration
Řečtí (a později Římští) válečníci vyznávali filozofii jednoho velkého jídla denně. Logicky to byla večeře a to často až po setmění. Strava byla bohatá na proteiny a vlákninu. Maso, vejce, mléko a hodně zeleniny. Přes den pak ovoce na doplnění vitamínů a rychle stravitelných cukrů pro načerpání energie k nikdy nekončícímu tréninku. V dnešní době bychom podobnou dietu mohli definovat jako dělenou stravu. Dostatek (možná až přebytek) bílkovin měl za cíl především vybudovat a udržet svalovou hmotu a regenerovat poškozená svalová vlákna, drobná zranění šlach a úponů. Zejména v boji beze zbraně v Pankration zpravidla vítězili nejmohutnější, nejtěžší a nejsvalnatější borci. Zápasník k večeři zkonzumoval i několik kilogramů masa, „kopu“ vajec, vypil litry mléka a snědl mísy zeleninových příloh a salátů!
Slavné osobnosti Pankration
Podle Řecké mytologie se připisuje vznik Pankration bájným rekům Heraklovi a Theseovi, kteří oba ve svých soubojích používali box i wrestling. Theseus údajně použil Pankration k přemožení Minotaura v Labyrintu a Herakles k poražení Nemejského lva, oba momenty jsou často zmiňovány a vyobrazovány v Antickém umění.
Když se podíváme na film Troy z roku 2004 (režie Wolfgang Petersen), pak si všimněte – při souboji Achillea (Brad Pitt) a Hectora (Eric Bana) – obrovského rozdílu mezi technikami boje obou hrdinů. Achileovy „úsporné“ pohyby = setrvání ve střehu do doby než protivník učiní výpad, zároveň velmi prudké a přímé údery vedené obrovskou silou a s úžasnou dynamikou, prudké zrychlení směrem k protivníkovi a rychlé kroužení kolem něj a výpady z vysokých skoků kontrastují s technikami jeho soka.
Osobně mě zaujal jeden moment, kdy v podstatě z „nevinného“ výpadu mečem, skoro bych řekl „ping-pongovým“ vytočením zápěstí ven z osy paže a těla dokázal Achilles úderem mečem do štítu odstrčit Hectora zpět o několik metrů, ten musel udělat několik chvatných kroků zpět, aby neupadl na zem! (K tomu bych ještě dodal, že je dobře známo, že Řekové měli také perfektní znalosti biomechaniky…) Věřím tomu, že to byl záměr, v každém případě je potřeba uznat filmařům to, že je v této scéně patrný rozdíl mezi tak trochu lajdáckým šermířským stylem Hectora a naprosto špičkově zvládnutými technikami Pankration v postavě Achilea. Jen mi ještě dovolte poznámku k natáčení scény, Pitt a Bana údajně uzavřeli dohodu, že za každé škrábnutí, které způsobí jeden druhému si musí zaplatit 50 USD, Bana prý nemusel platil nic a Pitt mu „dlužil“ 750 USD. I to svědčí o výborně zvoleném obsazení, myslím, že jim oběma role „sedly“ 🙂
A neměli bychom zapomenout na Alexandra Velikého, podle některých teorií je mu přisuzováno „zavlečení“ Pankration na Dálný východ a podle tohoto názoru bychom (teoreticky) mohli Pankration považovat za otce tamních bojových umění jako Kung Fu, Karate apod.! Dobrá, slíbil jsem, že tyto úvahy a spekulace necháme na jindy 🙂
Logicky se zánikem obou starobylých Impérií zanikl i Pankration. Na dlouhých 16 století zmizel z povrchu Země. Až v poslední třetině 20. století skupina nadšenců v čele s Řeko-Američanem Jimem Arvanitisem začala znovuobjevovat a rekonstruovat základy Pankration. V roce 1973 se Jim a Pankration objevili na obálce časopisu Black Belt. Nespornou raritou zůstává způsob, jakým to učinili. Doslova čerpali z architektonických nálezů a historických dokumentů – vykopávek, kreseb, soch a literatury! V podstatě střípek po střípku „vykopali“ informace o Pankration a ze STATICKÝCH vyobrazení starých zápasníků a často i na základě beletrie dokázali přivést k životu něco tak úchvatného a výjimečného (ať už z „pouhého“ historického hlediska), čímž Pankration jako Bojové a Válečnické Umění bezesporu je!
Ještě poznámka k Jimovi Arvanitisovi, jemu je také připisována zásluha na vzniku moderního MMA (Mixed Martial Art = kombinace různých stylů boje jako sportovní disciplína), mimochodem právě v MMA najdete hodně podobností a technik čerpajících právě z Pankration.
Poslední komentář k novověkému, modernímu Pankration. Mohl tu být již o sto let dříve. V roce 1895, jeden rok před zahájením Novodobých Olympijských her, řekl Pierre-Hector Coullié, Arcibiskup Lyonský, zakladateli Moderní Olympiády Pierru de Coubertenovi „Nous acceptons tout, sauf pankration“, což v překladu znamená „Uznáme všechny disciplíny (Starobylých Her), KROMĚ Pankrationu“. Úsměvné, podíváte-li se na část jeho jména (Hector) a vzpomenete si na odstavec o filmu Troy – trochu symboliky neuškodí. Pankration není dodnes Olympijským sportem, uznává jej však FILA jako „odnož MMA“ a má svá pravidla (3 kola po 2 minutách, zákaz úderů rukou na hlavu atd…). Zajímavostí je, že např. v Japonsku, které má svá vlastní tradiční a světově proslulá bojová umění, existuje MMA organizace s názvem Pancrase a propaguje styl MMA založený právě na technikách Pankration.
Příště se s naší minisérii rozloučíme, těšte se.
Další díly minisérie o Pankration:
Pankration – možná nejstarší bojové umění na Zemi?
Pankration – trénink a používané techniky
Pakration – poslední díl naší minisérie
[…] Pankration – Achilles a další slavné osobnosti […]
[…] Pankration – Achilles a další slavné osobnosti […]