Čeští házenkáři skončili na lednovém ME házenkářů, které se hrálo v Rakousku, Švédsku a Norsku, na konečném 12. místě. Účast na Euru zajistila zvládnutá kvalifikace, když Češi s přehledem postoupili spolu s Běloruskem a Bosnou a Hercegovinou. Účast na Euru však byla snazší kvůli vyššímu počtu účastnických míst – 24. Na Euru reprezentoval v podstatě stejný tým, který si jej v kvalifikaci vybojoval. Výjimkou je post pivota, kde vinou zranění nehráli Leoš Petrovský a Jan Užek.
Postup ze základní skupiny B spolu s Rakouskem lze brát jako úspěch. Ukrajina a Severní Makedonie rozhodně nejsou týmy do počtu a mají kvalitu. Rakouská házená jde hodně nahoru a těsná prohra s domácím týmem není ostudou. Rakušané disponují skvělými individualitami, např. Nikola Bilyk nastupuje za slavný THW Kiel. Do další fáze turnaje nepostoupily takové celky, jako jsou Dánsko, Francie, Polsko nebo Srbsko. V tomto srovnání tedy Češi uspěli skvěle.
Čtvrtfinálová skupina však již byla nad síly českých hráčů. Je třeba si přiznat, že Španělsko je herně o level výše a oprávněně hraje o titul. S ostatními týmy se Češi mohli měřit. Chorvatsko sice nastoupilo bez několika opor, ale to bylo rozhodnutí soupeře a bojovností a kvalitou mohli Češi získat 1 bod, bohužel neubráněná poslední útočná akce soupeře nám jej vzala. Trochu rozčarování přinesl duel s Běloruskem, které bylo papírově nejhratelnější. Asi nejslabší výkon na turnaji znamenal nečekanou porážku. Poslední zápas s Německem už jako by nebyla síla jej vyhrát a špatná střelba a časté vylučování nás stály zápas.
Co se týče postů, tak brankáři Galia i Mrkva zaslouží uznání, tým drželi a oba podali skvělé výkony. Je otázkou, zda bude v reprezentaci pokračovat Martin Galia. Nástupcem může být např. Vít Schams z celku TV Endingen (Švýcarsko) nebo časem mladý Mizera ze Zubří. Post pivota nabízí asi 5 jmen – Petrovský, Užek, Zeman, Šlachta a šampionátem objevený Mojžíš. Je ale fakt, že z postu pivota se český celek prosazoval méně, než by bylo vhodné. Všichni jsou relativně mladí a perspektivní (ročník 1993 a mladší), takže o budoucnost je na tomto postu postaráno.
Post obou křídel obsadili hráči kolem 30 let a hráči jako Hrstka, Číp nebo Vančo budou v týmu i nadále. Lepší hráče momentálně nemáme, snad s výjimkou Jakuba Štěrby z německého TSC Bayer Dormagen, který může být kvalitní konkurencí starším hráčům. Výkony křídel byly kolísavé, ale křídla bez uvolnění od spojek mnoho nezmůžou. Velkou perspektivu má post pravé spojky, kde hraje prim Stanislav Kašpárek. Je to po dlouhé době hráč se schopností střelby z 12 metrů a spolu s Dido Mubenzemem tvoří zajímavou dvojici levorukých střelců. Oba ukázali, že mají střelecké schopnosti a budou se časem ještě zlepšovat. Střední spojka patří trojici Babák – Bečvář – Zdráhala. Je to svým způsobem klenot českého celku. Všichni jsou pohybliví a zdatní ve hře jeden na jednoho, umí uvolnit spoluhráče, mají solidní střelbu a nebojí se brát na sebe odpovědnost. Nejistotu přináší post levé spojky, kde nelze počítat Pavla Horáka (chodí do obrany). Mladí jako Solák, Klíma (se zraněním opustil turnaj) a Patzel nedostali téměř šanci se ukázat, což je trochu škoda. Trenéři tento post obsazují spíše druhou střední spojkou, ale tento „královský post“ se přeci jen hodí více pro vysokého ranaře.
Český tým na Euru uspěl, když postoupil ze základní skupiny. Na víc nebyla kvalita, resp. nesešlo se to tzv. všechno najednou. Perspektiva v týmu rozhodně je a další kvalifikace ukáže, zda se tým herně posouvá nebo stagnuje.
