Patrik Schick je zase šik!

Dobrá zpráva pro českého fanouška. Patrik Schick zase nastupuje v základní jedenáctce a opět pálí ostrými. Jeho premiérový gól v bundeslize však udělal radost především jemu. Patrik za sebou neměl právě šťastné období. V AS Řím spíše paběrkoval a nenaplňoval očekávání trenéra, novinářů, ani náročných fanoušků. Po třeskutém začátku v Sérii A v dresu Sampodorie Janov, byl opěvován odborníky a fanoušky vynášen do nebes. Jednou nohou byl už ve slavném Juventusu. Ten sice nevyšel, ale ozval se jiný zvučný zájemce o jeho služby z hlavního italského města, AS Řím. Zdálo se, že Schickova kariéra míří ke hvězdám.

Ve věčném městě se však pokračování hvězdné dráhy poněkud zadrhlo. Náročné prostředí jednoho z nejúspěšnějších italských klubů, mediální pozornost týmu hrající o ty nejvyšší trofeje, včetně Champions League, obrovská konkurence v sestavě a věčně nespokojení „tifosi“, to vše vytvářelo tlak na samotného Schicka. Už nestačilo dát branku v jednom zápase, nestačilo udělat dobrý dojem. Hned v dalším utkání, ale i tréninku, musel talentovaný útočník znovu a znovu potvrzovat své kvality. To je nesmírně náročné na psychiku hráče a odolají tomu jen ti nejsilnější. Najednou nestačil jen potvrzovaný talent, prostředí vyžadovalo více. Ozývaly se hlasy, že tomu Patrik nedává všechno, že nemá to správné zaujetí. Že může dokázat více, ale nechce se mu. Schick to těžce nesl. Pracoval na sobě na více jak sto procent a stejně to bylo pro klub z hlavního města málo.

Náladu a sebevědomí si pak jezdil „spravovat“ na srazy českého národního týmu. Zde se mu dostávalo patřičného „zacházení“ a respektoval se jeho talent. Důvěra se trenérům reprezentace vyplácela. Schick patřil ve většině utkání mezi nejlepší. Střílel, nahrával, dával důležité branky. Profesionálně odevzdával vše, co se od něj očekávalo. Jaký rozdíl oproti klubu, kde i po dobrém výkonu slyšel, že musí přidat.

Bylo jen otázkou času, kdy se jeho agent začne poohlížet po jiném angažmá. Po všech možných spekulacích se podařilo vyjednat hostování v bundesligovém Lipsku. Pokud někdo poté ohrnoval nos nad týmem ze Saska a bral to jako Schickův ústup ze slávy, je nutné připomenout, že vlastně nedávno založený klub je pravidelným účastníkem Champions League a ve velice kvalitní bundeslize se od svého postupu pohybuje pouze a výhradně v té nejužší špičce, kde soutěží třeba se slavným Bayernem Mnichov. Mimo to má klub svou jasnou filozofii založenou na mladých, perspektivních hráčích a neustupuje od ní ani v případě dočasného neúspěchu. Díky tomu se RB Lipsko neustále dynamicky vyvíjí a je každou sezónu stále silnějším protivníkem pro tradiční kluby. Nemluvě o tom, že řadu z nich již výkonostně dávno přerostl.

Potvrzením dynamiky vývoje bylo i angažování sice velmi mladého, ale už také velmi úspěšného trenéra Nagelsmanna, který dokázal například s „vesnickým“ Hoffenheimem postoupit až do Champions League! A právě Nagelsmann si přál Patrika Schicka do týmu. Nic lepšího se českému reprezentantovi nemohlo vlastně stát. Zamířit do kvalitního týmu s těmi nejvyššími ambicemi, do jedné z nejkvalitnějších soutěží Evropy a ke trenérovi, který o něj stojí a věří jeho talentu.

Po nezbytné aklimatizaci na úplně jinou úroveň fotbalu, než přináší Série A, prodloužené i zraněním z reprezentačního zápasu, dostal Schick ve 13. bundesligovém kole šanci v základní jedenáctce a beze zbytku ji přetavil ve svůj prospěch. Proti Paderbornu se předvedl ve své plné „kráse“ tak jak jme u něj zvyklí z reprezentačních zápasů. Dal první branku zápasu a měl i další příležitosti. Nejčtenější (a tedy i nejvlivnější) čistě sportovní časopis Kicker ohodnotil jeho výkon na stupnici 1 až 5 známkou 2,5, přičemž německý reprezentant, a jedna z hlavních hvězd týmu Timo Werner, obdržel 2.

Schick se dokáže prosadit všude tam, kde má důvěru trenéra. V Sampdorii ji měl a zářil. Má ji i v reprezentaci a patří k nejlepším. Řím jeho talentu nedůvěřoval, proto dnes hraje za Lipsko. A v zádech cítí důvěru trenéra Nagelsmanna. Což je dobře nejen pro Patrika Schicka, ale i pro český fotbal obecně.