Premier League – 16. kolo, díl první

              Nejvyšší anglická fotbalová soutěž nabrala pořádné tempo. Ihned po vloženém patnáctém kole se v sobotu rozjelo kolo šestnácté. Odehrálo se celkem pět zápasů.

Ferguson probudil uvadající Everton

              A hned úvodní mač stál za to. Na hřiště Evertonu do Liverpoolu zavítala londýnská Chelsea. V Evertonu v posledních dnech proběhlo velké zemětřesení. Klub vyhořel v derby s Reds, spadl do sestupového pásma a arabskému majiteli došla trpělivost. Odvolal manažéra Silvu a dočasně jej nahradil Skotem Fergusonem. Beznadějně vyprodaný Goodison Park byl zvědavý, zda tato bývalá hráčská legenda klub probudí. Povedlo se. Kdo přišel, nelitoval. Hrál se top fotbal. Klasická Anglie. Plno soubojů, kde si hráči nic nedarovali, a zvučná jména na obou stranách dodala zápasu i punc fotbalovosti a krásných akcí. Evertonu vyšly začátky obou poločasů. Prosadili se v nich oba útočníci Richarlison v prvním a Calver-Lewin ve druhém. Chelsea snížila krásnou střelou Kovačiče a v posledních minutách začalo klasické helter-skelter.

Zápas měl úžasnou atmosféru. Přijelo i dost fandů Blues. Oceňuji, že ti domácí kromě branek a šancí velice hlasitě aplaudovali jakémukoli vyhranému souboji. Všemu dodal punc i domácí kormidelník, na kterého fanoušci nezapomněli a přijali ho velice vřele. Při druhé brance se emotivně rozběhl podél brankové čáry a vyzdvihl do vzduchu mladého podavače míčů. V předzápasovém preview jsem se dočetl, že dům tohoto kouče kdysi navštívila parta tří zlodějů. Ferguson je nachytal přímo při činu a sám jim ukázal, kdo je doma pánem. Pobertové skončili bez lupu na ošetřovně, odkud putovali hned do cely předběžného zadržení.

Tlak Chelsea zazdil Kepa

              Právě nasazení nejspíše chybělo Karamelkám pod klidněji působícím Portugalcem Silvou. Vysoký Skot dostal do hráčů bojovnost a ti ji zúročili a odvděčili se výhrou. Chelsea po snížení měla mnohem více ze hry, vyrovnání chvílemi viselo ve vzduchu, ale nutno přiznat, že i brejky domácích byli čím dál zajímavější.

V závěrečné desetiminutovce, kdy se Chelsea nadychovala k největšímu tlaku ,však vše zazdil nesmyslným výkopem brankář Kepa Arrizabalaga. Místo nabíhajícího stopera Zozumy, který odehrál taktéž špatný zápas, našel střídajícího domácího Daviese. Ten došel s míčem přilepeným na kopačku až do vápna. Raději by si nechal ukopnout nohu než míč a jeho akci dokončil  podruhé v zápase Calver-Lewin. Nevím, co na tomto španělskému géčku, kdo vidí, že se stal nejdražším brankářem historie. Nemusím ho srovnávat ani s jeho protějškem Pickfordem, jedničkou anglické repre, nebo třeba Alisonem z Liverpoolu, ale kdybych byl trenérem výběru světa a měl v kádru Kepu a třeba Jirku Pavlenku z Brém, tak jde do kasy Čech a Kepa leští lávku. Nevím, proč je tak vzácný. Má zlaté nohy?

Každopádně po této situaci se již nic zásadního nestalo. Everton došel k zaslouženému vítězství, Ferguson si vychutnal potlesk všech čtyř tribun. Jeho příchod byl označen jako dočasný. Spekuluje se o velkých jménech, ale já bych dal tomuto sympaťákovi určitě šanci. Everton nepatří na konec tabulky. Ocenění zaslouží i Chelsea. Její mladé pušky byly hodně nebezpečné a ze zálohy či obrany  je skvěle doplňoval hlavně Kovačevič a Azplicueta. Na titul to v Londýně letos nebude, ale tenhle tým má budoucnost.

Liverpool splnil povinnost

V dalším sobotním zápase se přestavil vedoucí Liverpool na hřišti Bournemouthu. Jurgen Klopp si mohl dovolit zajímavý tah. Zatímco ve středu postavil proti Evertonu útočnou trojku ve složení Shaqiri – Mané – Origi, a tato trojka dala čtyři brank yz pěti, na Bourmouthu postavil trio, které ve středu oráželo, Salah – Firminho – Oxlade-Chamberlain. Riziková sázka? Ale jděte. Bournemouth v úvodu předvedl pár ojedinělých nadějných akcí, ale bylo jasné, že kormidlo zápasu mají v ruce Reds. Na konci poločasu překonal, do té doby skvěle koncentrovanou obranu Cherries, Oxlad-Chamberlain a ještě do poločasu se trefil po nádherné patičce Salaha Keita.

Oba střelci se v letošní Premier League trefili poprvé. Trenér Klopp nasadil v této sezóně celkem 18 hráčů do pole a Keita s Chamberlainem byli střelci číslo 15 a 16. Kromě Gomeze a Lovrena se letos už trefili všichni, a to není odehrána ani polovina soutěže. Kluky z Liverpoolu prostě tenhle fotbal baví. Další gól dal aktivní Salah, který si proti Třešničkám připsal další zásah, dle statistik jde o jeden z týmů, proti kterým se egyptský kanonýr trefuje pravidelně, a zbytek zápasu se hrál jen z povinnosti. Bournemouth po slibném začátku prohrál popáté v řadě a nebezpečně se přibližuje vlnám sestupu.

Výhru Tottenhamu okořenila Sonova paráda

              Současně se zápasem Reds hrál Tottenham s Burnley. Burnley byly v minulém kole jen sparingem pro jiný tým z velké šestky City, bohužel pro ně se nic nezměnilo. V deváté minutě to bylo 2:0, a to málokterý papírově slabší tým ustojí. Neustálo to ani Burnley. Tottenham svého soupeře přehrával ve všech směrech a diváky pobavila hlavně korejská mašina Son Heung-Min. Sólo z vlastního vápna do toho druhého. Za kolik? Šest, sedm vteřin s balónem na noze? Nevím, neměřil jsem to. Korejský borec ukázal, že Spurs nejsou jen o Kaneovi a Alim. On to tedy dokazuje už dost dlouho, ale tohle doporučuji všem si někde vyhledat a znovu pustit. Obránci Burnley nevěděli, a když už věděli, tak nestíhali. Fantastické vedení míče. Paráda.

Bodík pro Watford – zisk či ztráta?

              Další souběžný zápas se odehrál na hřišti posledního Watfordu. Co do atraktivity i výsledku nebyl ničím zajímavý. Výsledek 0:0 to i potvrdil. Poslední Watford bude body získávat zřejmě i nadále spíš po jednotkách a vzhledem k tomu s jakými týmy se aktuálně pere o padáka, tak sorry hoši, tohle asi nedáte. Crystal Palace se zvedá. Prodloužil sérii bez prohry na tři mače. Orli jsou blíž k příčkám o poháry než k sestupu. Každopádně tento nabitý tým měl na to přetavit formu ve vítězství. Ale zas mějme respekt k Watfordu. Hraje o všechno už od teď a nikdo to na jeho půdě lehké mít nebude.

Derby pro United

              Poslední zápas dne, a dalo by se říct hit víkendu, se odehrál v Manchesteru. Oba slavné kluby se utkaly na hřišti úřadujícího mistra. Já na férovku přiznám, že jsem musel v sobotu večer zmizet a tento zajímavý zápas mi unikl. Takže jedu jen ze statistik. United vyhráli 2:1, vedli už v půlce 2:0 a Citizens jen snížili.  United potvrdili zlepšující se formu po výhře nad Tottenhamem a dostali se na pátou příčku. Naopak City asi můžou definitivně odpískat boj o titul.

Již v minulém článku jsem doporučoval Guardiolově družině soustředit se na Champions League.  V Premier League nikdo extra nedominuje, pomineme-li suverénní Liverpool. City mají dostatečně kvalitní kádr a dost bodů na to, aby to do čtvrtého místa nějak dokopali. Triumf v Lize Mistrů jim stále chybí. Být Guardiola, fokusuju to tam. O detailech derby se toho jistě, budete-li chtít, dočtete jinde, možná i na našem webu. Takže sorry všem čtenářům, že nepřidávám podobné detaily jako o fantastickém sólu Sona.

Co nás ještě čeká?

Kolo pokračuje v neděli čtyřmi zápasy a končí pondělní dohrávkou. Můžeme být zvědaví, zda Leicester potvrdí formu a zvýší po zaváhání City náskok na druhém místě, stejně tak se můžeme těšit i na zápas Newcastlu, který se dostal na dostřel evropským pohárům se Southamptonem, který naopak minulé kolo unikl sestupovým příčkám. Totéž platí i pro zápas Norwiche s Sheffieldem. Tam však naopak. Stále je o co hrát. Anglie – to je zábava i napětí v každém zápase.