Po Kazani, s níž loni vyhrál Gagarinův pohár, poznává hokejový útočník Jiří Sekáč v Kontinentální lize další špičkový tým. Právě CSKA Moskva, kam se přesunul po minulé sezoně, tým Ak Bars na trůnu vystřídal. Přestože Sekáčovi se místy nedařilo po osobní stránce podle představ, z možnosti hrát za slavný klub je nadšený.
CSKA v minulosti kraloval klubovému hokeji v Sovětském svazu a jeho věhlas přetrvává. „Stoprocentně. Vyžadují se od nás výkony, jsme za to všichni dostatečně dobře zaplacení. Je to pořád to samé. Pro každého je to velká čest hrát v takovém klubu s tak obrovskou historií. Okolo se tam navíc točí velké postavy nejen historie CSKA, ale i celého hokeje,“ řekl Sekáč v rozhovoru s novináři.
Embed from Getty ImagesDo klubového vedení patří například Pavel Bure nebo Sergej Fjodorov, kteří zářili v NHL. „Nesleduju, kde sedí, ale jsou tam. Když se nedařilo, tak k nám přišel do kabiny promluvit Boris Michajlov. S tím, že tohle není akceptovatelné, aby komanda jako my prohrála čtyřikrát v řadě. Říkal, že to prostě nejde. Nebo třeba Fjodorov, ten je v kabině každý den, občas s námi chodí i na led, i když už bez hokejky,“ přiblížil Sekáč. „Ale řekl bych, že takový plejer by to mohl hrát ještě dneska,“ podotkl.
Připustil, že spoluhráči se rádi vracejí k zisku titulu a vzpomínají. „Já to zažil v Kazani, ale pak druhý rok jsme neměli nejlepší. I proto, že tým se dost obměnil. Kdežto v CSKA zůstal vlastně stejný, já byl jediný, kdo přišel nový. Měli jsme horší chvilky, ale tým je natolik zkušený a je na tom výkonnostně tak dobře, že si nemyslím, že to dopadne jako v Kazani,“ přemítal Sekáč.
Cílem do sezony je obhajoba.
„Očekává se od nás, že budeme bojovat o pohár. Máme k tomu všechny předpoklady, komfort i zázemí. Oni nic jiného nechtějí“
Nezastíral, že do dobře fungujícího soukolí bylo složité zapadnout, a to hokejově i lidsky. „Obojí bylo složité. Chvíli trvá, než se s klukama navzájem poznáte. Přijali mě ale suprově, je to i o tom se poznat líp. Mně to chvilko trvalo, dá se říct, že jsem se pořádně aklimatizoval až posledních pár týdnů,“ řekl Sekáč.
Cítil, že ani na ledě to nebylo úplně ono. „Moje výsledky ani teď nejsou takové, na co jsou všichni zvyklí. Hledal jsem se, lítal jsem z lajny do lajny. Adaptace nějaký čas trvá, je to pro mě nová zkušenost. Každý se s tím popasuje jinak, mně to trvalo půl sezony, než jsem opravdu mezi kluky zapadl. Teď musím říct, že to bude už jenom lepší,“ řekl Sekáč, jenž ve 32 zápasech nasbíral 19 bodů za devět gólů a 10 nahrávek.
Embed from Getty ImagesPřes bohaté zkušenosti, které má i z NHL, byl občas rozhozený. „Každý neúspěch člověka rozhodí. Ale záleží, jak na to kdo zareaguje. Já věděl, že se musím zvednout a zlepšit se. K tomu jsem udělal různé kroky, které mi pomohly. A zlepšil jsem se,“ konstatoval Sekáč.
I jeho pozice v sestavě se ustálila. „V poslední době ano, i když nevíme, jak to bude dál. Přišel šestý cizinec, což trošku mění situaci v klubu, protože jich může hrát jen pět. Ale mám stálé místo, hraju v jedné lajně, kde jsme si sedli. Začalo nám to šlapat. Třeba ne až tolik bodově, ale celkově hrajeme super hokej, máme šance, zbytek přijde,“ řekl Sekáč.
Po stránce života mimo mantinely je v Moskvě zcela spokojený. „Mám tam fantastický život, nemám si nač stěžovat. S rodinou nemáme problém. Za mě musím říct, že vůbec nepoznávám rozdíl, jestli bych žil doma, nebo tam. Žiju asi 15 minut pěšky od Českého domu, zašel jsem tam už na jídlo a také jsem tam vzal kluky, trenéry i kustody v rámci teambuildingu, chtěl jsem jim ukázat trochu české kultury,“ řekl s úsměvem Sekáč.
Přítomnost rodiny mu pomáhá, když se mu po hokejové stránce nedaří podle představ. „Negativa házím za hlavu, jsou ale zápasy, kdy je člověk naštvaný. Ale když pak přijde domů a je tam malá, která se po něm začne věšet, je to moc fajn,“ uvedl Sekáč.
Zdroj: ČTK